Setkávání – sdílené potěšení
Vyrazíte do lůna přírody, ponořit se do ptačího světa, ale stejně potkáváte lidi. A překvapivě, ne vždy, ale leckdy je to setkání zajímavé a potěšující. Stojíte nebo sedíte na břehu rybníky (případně, taky na břehu, ale v hospodě se sklenou vína), pozorujete ptáky na hladině a najednou u vás zastaví cyklistka. Někdy i krásná cyklistka. Nebo si v té hospůdce na břehu sedne k vedlejšímu stolku. Vy ji vlastně ani tak moc nezajímáte, ale ten dalekohled a ptáci ano.
„Co je to za ptáky“? zahájí konverzaci – vždy touto nebo hodně podobnou otázkou.
"Racci, kachny, kormoráni, husy… A támhle nad tou zátokou před chvílí plachtil orel mořský".
Chcete se podívat?“ podáváte jí dalekohled.
Dalekohled je vlastně takové táhlo za oponu. Přiložíte ho k očím a opona se zvedne. Otevře se vám úplně jiný svět, který jste ještě před chvílí jen matně tušili.
A tak kráska užasle zírá. Pak si začnete povídat, podáváte si dalekohled, vzrušeně a šeptem si vyměňujete pozorovací dojmy. Vy jste za frajera, protože poznáte o pět ptáků víc, než ona - třeba poláka chocholačku, čírku obecnou, lžíčáka pestrého, potápku roháče nebo samici morčáka velkého.
Nádherná chvilka, kterou byste od birdwatchingu vůbec nečekali…
P.S. Dostávám množství pohoršených mailů, že to mám genderově nevyvážené. Pravda, přiznávám, že jsem si výběr přizpůsobil svým představám o příjemném setkání. Abych to tedy genderově vyvážil a i dámám ukázal, že i je může potkat zajímavé setkání, přidávám ještě jednu sadu fotografií ze setkání :-):
